Cesta k Slncu a k Mesiacu

Chceš-li mou dceru míti, jdi se napřed zeptat Slunce, proč svítí jen ve dne, a nehřeje a nesvítí také v noci, a Měsíce proč nesvítí také ve dne a proč nehřeje.“

Dlho premýšľali malí knižní škriatkovia, akému príbehu poprevracať stránky tento mesiac. No keď uvideli reklamnú rozprávku Cesta k Slunci a Měsíci, srdiečka sa im rozbúchali ako zvony na kostolných vežiach a očká rozžiarili ako svetielka na vianočnom stromčeku. Nielenže to skvost do Lunárneho kabinetu bol nevídaný, ale oni boli unesení najmä z toho, aká tá knižočka bola malilinká a taká ľahulinká, ako pierko z domácej kačky. Konečne niečo ako stvorené pre ich drobné rúčky. A tak ani chvíľku neváhali, usadili jeden vedľa druhého na poličke vedľa Pinocchia a hompáľajúc nožičkami sa začítali do príbehu o napínavej ceste mladého Janíka, bo chceli vedieť oni odpovede na otázku prečo Slnko nesvieti v noci a prečo Mesiac vo dne.

reklamná rozprávka Cesta k Slunci a Měsící, podľa slovenskej rozprávky zaznamenanej Boženou Němcovou

Byli dva mladí lidé, Jeník a Hanuška. Hanuščin otec byl bohatý zeman, Jenikův chudý pastýř. Jednoho dne ustrojil se Jeník do pěkných šatů a šel požádat zemana, aby mu dal Hanušku, že se mají rádi. Zeman ho vyslechl a pak pravil:

„Chceš-li mou dceru míti, jdi se napřed zeptat Slunce, proč svítí jen ve dne, a nehřeje a nesvítí také v noci, a Měsíce proč nesvítí také ve dne a proč nehřeje.“ Jenik nasadil si šišák na hlavu, rozloučil se s Hanuškou a šel k Slunci. Šel přes hory doly, až přišel do dědiny, kde byla nouze o dobrou vodu. Když slyšeli, kam Jeník jde, prosili, aby se zeptal Slunce, proč jejich studna tak dobrou vodu nedává, jako dříve. Jenik slíbil, že na ně nezapomene a šel dál.

Po dlouhé cestě přišel k Slunci. Bylo právě na východě.

„Hej počkej, mám se tě něco zeptat.“ Slunce se zastavilo, i ptal se ho Jenik, proč že nesvíti a nehřeje v noci jako ve dne. – „Kdybych svítilo v noci, jako ve dne, musela by země uhořet.“ Ptal se ho Jeník ještě o vodě, a Slunce odvetilo, to že bude vědět bratr Mesíček. Jenik šel dál, až se sešel s Mesíčkem.

„Počkej, Měsíčku,“ volal naň Jeník! ,,Proč ty nesvítíš ve dne jako v noci a proč nehřeješ?“ , „Kdybych svítil ve dne, nebylo by úrody. Já nehřeju, ale dávám zemi rosu. – „A proč v té dědině dobré vody nemají, jako měli dříve?“ – „Protože pod kamenem ve studni sedí žába, která vodu kalí; ať kámen vyvalí, žábu zabijí, a voda bude zase dobrá.“

Když věděl Jeník, co chtěl věděti, dal se na cestu k domovu. Lidé v dědině se špat nou vodou naň čekali a když jim Jeník dle výpovědi Měsíčkovy poradil, kámen vyvrátili, žábu zabili, a voda byla zase dobrá. Jeníka zato bohatě obdarovali, tak že byl ještě bohatší, nežli zeman. Hanuška ani nevěděla radostí, co dělati, když se Jeník vrátil. Ale zeman nebyl rád, myslel, když jej pošle k Slunci, že jej Slunce ežehne ne, aby se již nevrátil. Ale Jeník se vrátil zdráv a o mnoho moundrejší: věděti, proč Slunce svíti ve dne, proč Měsíc v noci, a přinesl s sebou bohatství. Co měl starý zeman dělat? Dal tedy svolení, aby si Jeník vzal Hanušku. I slavili tedy hlučné veselí. Kaše s medem bylo tolik, až hrnců do přtékala, a muziky, až hory rozléhaly.

Když věděl Jeník, co chtěl věděti, dal se na cestu k domovu. Lidé v dědině se špat nou vodou naň čekali a když jim Jeník dle výpovědi Měsíčkovy poradil, kámen vyvrátili, žábu zabili, a voda byla zase dobrá. Jeníka zato bohatě obdarovali, tak že byl ještě bohatší, nežli zeman. Hanuška ani nevěděla radostí, co dělati, když se Jeník vrátil. Ale zeman nebyl rád, myslel, když jej pošle k Slunci, že jej Slunce ežehne ne, aby se již nevrátil. Ale Jeník se vrátil zdráv a o mnoho moundrejší: věděti, proč Slunce svíti ve dne, proč Měsíc v noci, a přinesl s sebou bohatství. Co měl starý zeman dělat? Dal tedy svolení, aby si Jeník vzal Hanušku. I slavili tedy hlučné veselí. Kaše s medem bylo tolik, až hrnců do přtékala, a muziky, až hory rozléhaly.

reklamná rozprávka Cesta k Slunci a Měsící, obchod galantérni a módni Josef Klapka

Malí knižní škriatkovia zatlieskali a spokojne sa pobrali spinkať. A budú mať spánok pokojný, lebo do tých malých ručičiek sa im našťastie dostala skrátená verzie rozprávky, kde tie strašidelnejšie časti boli dômyselne vynechané, aby sa tí najmenší až tak veľmi nezľakli a temné myšlienky im spánok neodniesli. Ale tí smelší a nebojácnejší môžu nazrieť aj do pôvodného príbehu, kde je všetko tak ako to pani Němcová pri svojich potulkách po Slovenskuza znamenala.

Autor: MB, foto: MB


Zdroje k tejto k Janíkovej ceste k Slncu a k Mesiacu:

reklamná rozprávka prerozprávaná podľa predlohy: Božena Němcová, Cesta k Slunci a Měsíci a jiné pohádky a pověsti, Kvasnička a Hampl, Praha 1930